Omlouvám se, že článek zveřejňuji až teď, ale lepší pozdě než nikdy.

Šachový den je událost, bez které si mnozí naši hráči nedokážou představit vánoční prázdniny. Po roce se sejdou bývalí, současní a někdy i budoucí členové a hrají šachy. Nejenom.

V 9.00 vše vypuklo, začínali jsme hrou, která byla určena spíše těm mladší. Ti hledali indicie, které by vedly k nalezení drahocenného pokladu. Stop bylo dost, ale byly různě zašifrované. Pokoušeli jsme je trpělivě dešifrovat. A přes pár nástrah jsme byli dovedeni až k obrovské panence, které se musel říct správný klíč. Tím bylo řešení šachové úlohy, kterou jsme se dozvěděli ze stop. Poklad jsme objevili a slavnostně přísahám, že už je v bezpečí v našich bříškách. Jednalo se totiž o perníkové figurky. Ptáte se, kdo poklad schoval? To je přece jedno, artefakt máme a můžeme na oběd.

Po obědě (tradičně pizze) jsme se spravedlivě rozdělili do dvojic, abychom si mohli zahrát němky neboli holďany. Němky jsou v našich řadách oblíbená varianta šachu. Hraje se ve dvojicích, jeden má bílé a druhý černé, prostě jako u šachů. Figurky, které váš spoluhráč vyhodí, vám dá a vy si je můžete nasadit na šachovnici místo tahu. Vypadá to jednoduše, že? Ale na přemyšlení v jedné partii máte pouze pět minut.

Po turnaji v Němkách přišel na řadu tradiční souboj generací, turnaj Mladší vs. Starší. Letos se nám podařilo, že nejmladší Starší ani Mladší neměl -náct. I tento turnaj má svá zvláštní pravidla, starší nastupují s handicapem, chybějící figurkou. Přestože mladší handicap soupeře vítali s nadšením, v prvním zápase vyhrály zkušenosti. Ovšem ve 2. kole starší sotva uhráli remízu.

Po turnaji jsme si zahráli Bang a na chvíli zavládla atmosféra divokého západu, kterou vedení šachové klubu přerušilo, na 16. hodinu byla naplánovaná valná hromada. To byl poslední bod programu, takže hurá domů.

Příští rok na šachovém dni zase na shledanou! V kroužku klidně i dřív.