Doma má snad každý horu cukroví, o kterou by se rád podělil s kamarády. Ale kde vzít kamarády, když vánoční prázdniny jsou dlouhé a kroužek není. Proto pořádáme každoročně Šachový den.
Šachový den není jen tak obyčejný páteční kroužek (protože se nekoná výhradně v pátek od 14:30, ale nějaký den po Vánocích). Místo úmorného tréninku se provádí totiž jiné darebnosti, které letos kromě starších kamarádů, již nechodících do kroužku, přilákaly i draka. Draci jsou velké příšery, hlídají poklady. A protože mu šest statečných trpaslíků v doprovodu vraždícího hobita o letních prázdninách vše sebralo, ukradl nám princeznu. Konkrétně princeznu Zdenu 🙂 .
Jelikož máme Zdenu rádi, rozhodlo se sedm statečných ho osvobodit z dračích spárů. Když drak uviděl mezi statečnými i nějaké známe tváře z oné zlořečené bandy trpaslíků, rozhodl se, že nejlepší způsob, jak je zastrašit, je přizvat je k partii šachu. Počítal s tím, že naši stateční se ho budou bát, protože má moc velkou sílu, ale to se přepočítal. Někde vzádu, aby ho drak neviděl, byl schovaný čaroděj, který za splnění drobných úkolů, pomohl získávat výhody. První, co jim čaroděj poradil zadarmo, bylo, aby roztříštili drakovu pozornost a rozdělili své síly do tří útočných linií. Další rady už nebyly tak levný. Protože čaroděj je milovník poezie a umění, museli mu nakreslit šachový obrázek a napsat básničku. Navíc potřeboval vyřešit i pár diagramů. Naši stateční si vzdychli: ,,To je teda otrava, ale pro Zdenu vše,“ a dali se do plnění úkolů a porážení draka. Zkrátíme-li ten zdlouhavý dvouhodinový boj drak byl dvakrát poražen a jednou remizoval(aspoň něco). Ale není se čemu divit, čaroděj použil silná kouzla jako návrat padlých figurek, dvojtah (tomu jednou za oběť padla drakova dáma). Princezna je zachráněna. ,,Juchů, už můžeme na oběd.“
Po obědě (pizze) se nám poražený drak na chvíli vzdálil a našich sedm statečných, teda v jiném seskupení, muselo udolat Seniory. (Poznámka autorky: Nechápu, kdo to pojmenoval Junioři proti Seniorům, když i já jsem Senior. Pche… 🙂 ) Ikdyž se naši mladí snažili, vyhrály zkušenosti, i přes zabavené figurky, v obou zápasech. Po druhém odvetném zápase nastal chaos, v jednom roku kluci pomlouvali víly (vraždili je bídáci) a v druhém zase zavládl divoký západ a rychlé ruce. Pomaličku se schylovalo k čtvrté hodině, blížil se čas valné hromady, a ani se neodehrál turnaj v Němkách ( pro přespolní: Holanďany). Tak snad příští rok, už se těším.
Jo a ještě nějaký ty drby. Doneslo se mi (jsem zdrhla, schůzování není pro mě), že máme nové vedení.