Šachová soustředění jsou výborné šachové akce. Během jednoho týdne se účastníci stihnou něco naučit, stmelit kolektiv, zaběhat si při hrách v lese a potrápit své hlavy u šachových i jiných úloh. Proto jsme jej i letos pořádali. Zkusil jsem opět obnovit dřívější formát, pronajmout celou jednu chatu pouze pro naši malou skupinku. Taková forma soustředění má své výhody i nevýhody. Na soustředění nejsme nikým rušeni, jsme všichni pohromadě a můžeme si uzpůsobit program naprosto dle naší vůle. Na druhou stranu si musíme zařídit vše sami. Největším oříškem je zajistit vaření.
Nakonec jsme zvolili chatu znojemské keramiky u Vranovské přehrady, kousek od pláže. Je to moc pěkná lokalita (můžete se přesvědčit z fotek v galerii), bohužel do chaty není zavedena voda, čímž se ještě více komplikuje už tak obtížné vaření.
Na organizaci soustředění se ale naštěstí byly ochotny podílet Katka a Lydka. Lydka vymyslela spoustu šifer a her a vytvořila účastníkům program, takže se nikdo nenudil. A Katka si vzala na starost vaření. Navzdory polním podmínkám, malé kuchyni, absenci vodovodního kohoutku (pitnou vodu jsme jezdili loďkou čerpat do barelů), jsme si moc pošmákli!
Letošního ročníku se zúčastnilo mnohem více členů našeho klubu než loňského, bohužel ale účast byla stále slabší, než jsem čekal. Mimo nás, trojici vedoucích, jel Adam, Radek, Mirek, Kuba, Šimon a Vojta S. Každý nabalil nějaké deskové hry, a proto jsme jimi měli zaskládanou celou jednu polici.
Instrukce k soustředění totiž účastníky vybízely, aby deskovky brali s sebou, ale aby nebrali šachy, protože těch prý „budeme mít dostatek“. No a hádejte, kterou věc jsem při balení zapomněl doma? No samozřejmě že šachy! Proto jsme se první den museli věnovat pouze deskovkám. (Mám pocit, že to naše osazenstvo spíš uvítalo :-)).
Druhý den Lydka vytáhla kluky do lesa, kde pro ně byla nachystaná první hra, Šachseso. Tam se navíc dozvěděli, že se stala skoro až tragická událost, a to že proradný král černé země Čerňas ukradl bílou královnu! A jen oni mohou, pokud uspějí ve všech hrách, zachránit svou panovnici.
Další překážkou v zachránění královny bylo luštění šifer a hádanek tajně rozmisťovaných různě po chatě. Některé byly obzvlášť zapeklité a odpovědi velice vynalézavé a vtipné. Například jeden úkol byl hádanka z Hobita:
Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše.
Kluci dokázali vymyslet vše možné, ale správnou odpověď (zuby) nenalezli pár hodin. Nejlepší byla Kubova odpověď, že jde o třícítku agentů CIA v SSSR, kteří žvýkají žvýkačku, posílají informace a když na ně přijdou, nastane rádiový klid.
V průběhu celého soustředění mohli kluci sbírat body, které mohli směňovat za sladkosti. A body nebyly udělovány jen za úspěchy ve hrách. Důležitou součástí soustředění byly turnaje. Hlavní turnaj ve vážných partiích jsme nazvali „Vranov beach“ open, šachový přebor vranovské pláže. Šlo o vážné (dlouhé) partie, které se musely zapisovat. V turnaji zvítězil Kuba, jeho hlavní rival Šimon zaškobrtl v partii s Vojtou S. a remizoval. Další šachový turnaj byl bleskový turnaj „Zataženo, místy blesky“ open, nazvaný nejen podle tempa partií, ale bohužel i podle aktuálního stavu oblohy. Mezi méně šachové soutěže patřil turnaj ve hře Bang! a vědomostní „Chcete být milionářem“, samozřejmě s šachovými otázkami.
Další příležitostí k zisku bodů byla výpomoc v kuchyni. Nádobí se za den vždy nahromadily pěkné kopce, proto jsme byli moc rádi, že kluci byli docela ochotní pomáhat, i když ke konci soustředění byl zájem o umývání o poznání chladnější.
Samozřejmě bylo možno získat i záporné body za nekázeň, avšak tento institut jsme nebyli nuceni použít, stačilo vždy jím jen pohrozit 🙂
Důležitou složkou úspěchu tábora je počasí. V tomto jsme moc štěstí neměli. Zima sice velká nebyla, ale od neděle bylo pořád zataženo a často pršelo. Nemohli jsme proto podnikat moc činností venku, kde bylo mokro, a nemohli jsme se koupat. Problematické bylo i opékání. Měli jsme naplánované dvě „opíkací“ večeře, proto jsme byli ve středu už hodně netrpěliví, takže jakmile přestalo pršet, vydali jsme se hledat alespoň trochu použitelné dřevo. Vojta, Šimon a Kuba našli vysoko na stromě zachycenou dlouhou a především suchou větev. Jak ji ale jen dostat dolů? No ano, jinou dlouhou větví!
Bohužel, vysněná větev byla pro nás moc dobrý protivník a shodit se ji nepodařilo. Oheň se Lydce podařilo rozdělat i s mokrým dřevem, během chvilky ale začalo opět pršet. Jako správní bojovníci jsme se dlouho nevzdávali, seděli u ohniště v bundách a pláštěnkách, oheň udržovali a vyhlíželi sluníčko.
Vypadalo to, že mraky se trhají, ale déšť neustával. Po víc jak půl hodině nás to proto přestalo bavit a šli jsme se schovat do chaty. Za nějaký čas přestalo pršet, takže jsme se nakonec opravdu k táboráku a opíkání dostali.
Ve čtvrtek se už konečně udělalo pěkně. Skoro všichni vytáhli plavky a skočili do vody.
Jako správný vedoucí jsem měl patřičný respekt, takže se mě kluci hned začali snažit utopit 🙂 V pátek ráno dostal Kuba obzvlášť vypečený nápad, zatarasit dveře od záchodů tak, abych se nemohl dostat pryč.
Situace to byla velice prekérní, protože jsem hloupě prozradil, že můžu vysadit okno a vylézt, takže kluci mi ihned zabarikádovali i tento východ. Naštěstí Adam se přidal na mou stranu, přelstil kluky tím, že je zamkl venku a osvobodil mě.
Na poslední, páteční odpoledne byla Lydkou připravena závěrečná hra, vedoucí k osvobození bílé královny. Nejprve kluci museli získat šest tekutin do nachystaných zkumavek a předat je moudrému mudrci, který je poslal na cestu plnou dalších šifer a hádanek. Nakonec vše dobře dopadlo a bílá královna, zamčená v garáži, byla osvobozena.
Jak se vám soustředění líbilo?
Nezapomeňte si prohlédnout fotky.