Už po jednapadesáté se v Seči u Chrudimi konal turnaj šestičlenných družstev hraný jako mistrovství ČR družstev dorostu. My jsme u takto významné šachové události nemohli chybět.
Účast družstva v turnaji vyžaduje, aby v každém kole hrála v týmu alespoň jedna dívka. Protože vím, že zajistit účast šachistky je kritický bod organizace, domluvil jsem Lucku Konvičkovou s měsíčním předstihem. Lucka ale týden před Sečí onemocněla, což jí účast znemožnilo. V této krátké době se už žádnou dívku domluvit nepodařilo, takže jsme museli přistoupit na oslabení týmu a hrát v šesti klucích a tím nechat našemu týmu poslední šachovnici kontumovat.
Tým se nakonec sešel ve složení Kuba, Tom B., Ondra, Radek, Radim a Náth. Doprovodný turnaj jednotlivců si zahráli Dočmen, Světla, Lydka, Martin H. a já. Dále se k naší výpravě připojil Šimon, který přijal nabídku zahrát si za silné družstvo brněnské Lokomotivy.
Kdo se mnou jako řidičem už na nějaký turnaj jel, ví, že nejsem odborník na českou dopravní síť a proto jezdím zásadně podle navigace. Tím občas vznikne vtipná situace, kdy mě navigace zradí. Například minulý rok nás místo do obce Seč navigace zrádně navedla kamsi doprostředka lesa a tvářila se že jsme prý dorazili do cíle, s čím se nedalo ani trochu souhlasit. Tentokrát nás naše milá navigace navedla přímo do Seče a dobrodružné hledání se nekonalo.
Celý turnaj se odehrává v Junior centru, komplexu chatek, srubů a jiných budov, a hřišť. My jsme si tradičně vybrali ubytování ve srubu, abychom měli celou jednu velkou střechu pro sebe. Jakmile jsme se zaregistrovali a ubytovali, hned se v jednom z pokojů utvořila základna ze všech dostupných stolů, ve které po krátkém občerstvení hned začaly zuřit bitvy divokého západu.
Během cesty jsme přišli na malý nedostatek. Když jsem vyrážel s autem směrem k místu srazu, psal jsem Lydce, aby vzala troje šachy a čtvery hodiny. Takové instrukce jsou, uznávám, nejednoznačné, a tak jsme dojeli do Seče bez pláten, resp. s jedním plátnem, které jsem vezl z domu. Jeden by čekal, že to bude velký problém, protože tolika šachistům to přece nemůže stačit! No a světe div se, díky bangu a jiným hrám to většinu času bylo dokonce o jedno plátno víc, než jsme potřebovali, jak je vidět z fotky nahoře. Zábava byla i bez hraní šachů.
Ráno jsme na zahájení příliš nespěchali, však vydatný spánek je pro výkon šachisty důležitý! Já jsem šel do hrací místnosti dřív se Šimonem, ten si tam chtěl najít svůj brněnský tým, já se chtěl ujistit, že jsme správně zaregistrovaní do turnaje a zoufale hlídkovat, zda se neobjeví nějaký tým s děvčetem navíc. Neobjevil. Tak jsem alespoň vyfotil předturnajový kulturní program a dva mladíky, kteří hráli (docela na slušné úrovni!) přátelskou partii.
První kola turnaje byla těžká. Navíc s handicapem v podobě jedné kontumované partie. První tři kola kluci prohráli. Stačil ale jen vydatný oběd…
…a skóre se hned zlepšilo, ve čtvrtém kole naše družstvo zvítězilo 4½:1½. Další sobotní kola se už moc nedařila.
Počasí nám tentokrát moc nepřálo. Celý víkend bylo zataženo a většinou pršelo. Podmínky nás nutily vymyslet si program pod střechou, takže na fotbal se tentokrát nedostalo. Zábava byla ale i tak! Já se Světlou jsme v Seči vyzvedli několik pizz. Jakmile je strávníci pojedli (v řádu jednotek minut :-), byly totiž vynikající.), vrhli jsme se na aktivity.
Tentokrát Lydka nenechala dokumentaci našich profesionálních kreseb na mnou později provedené skenování, ale ihned obrázky nafotila. Jsou dostupné v galerii, doporučuju prohlédnout 🙂
Na první nedělní kolo měli kluci nejlepší možný los, jaký jim mohl být přidělen. Dostali volno, což znamenalo nějaké příjemné desítky minut ranního spánku navíc. S vydatnějším odpočinkem tým zabral v posledních dvou kolech, v prvním nám zápas utekl pouze o vlásek (možná o kontumovanou partii?), v druhém jsme vyhráli skoro na všech šachovnicích. Jak jsme si nakonec celkově dařili? Skončili jsme jednapadesátí, tedy o příčku níž než loni. To ale neznamená, že by kluci hráli hůře nebo se míň snažili. Letos jsme hráli s kontumovanou šachovnicí a navíc ze sestavy odpadl zkušený Šimon a přibyli Radim a Nath, kteří zkušenosti teprve nabírají. Takže naopak! Myslím, že se kluci docela snažili a přemýšleli. Pěkný výsledek má na třetí šachovnici Ondra, 4½ bodů z 8 partií. Překvapil mě i Náth, pro kterého byla Seč v podstatě první pořádný turnaj a který také nějaké body uhrál, jen se bohužel nepočítali kvůli kontumaci.
Dobře reprezentoval Znojmo Šimon v týmu Lokomotivy, uhrál sedm bodů z devíti a tak pomohl Lokomotivě k šestému místu ve velice silné konkurenci z celé republiky.
V jednotlivcích se moc nedařilo, Dočmena přepadlo nějaké nachlazení a loňské první místo neobhájil. Jen Martin se umístil pěkně. Na sedmém místě.
Na zpáteční cestě mělo auto paní Markové drobný defekt, už v areálu nefungovala převodovka. Obával jsem se, že se dostaneme do docela prekérní situace. Bez auta, 140 kilometrů od domova, v ošklivém počasí. Volali jsme proto do blízkých autoservisů, zda by neměli čas se na auto podívat. Neměli. Naštěstí nám pan Mrkvička, kterému velice děkujeme, poradil, ať se pokusíme v motoru vysledovat, kde by mohl být řadící mechanismus vyháknutý nebo tak něco, což jsme objevili. Zatímco my, pánové, jsme teoretizovali, zda se dá do vzdáleného místa v motoru auta prostrčit ruka, paní Marková už vyhrnula rukáv a sama vypadlé táhlo nasadila. Stydíme se 🙂 Další komplikace nebyly a tak jsme v pořádku dojeli domů.
Jak bych letošní výpravu na závěr zhodnotil? Myslím, že i přes nepřízeň počasí, i přes nachlazení, které si někteří odvezli, si naše výprava víkend užila. Kluci dostali možnost poměřit síly s ostatními, stejně starými týmy a získali tak motivaci pro pilný trénink :-). No a hlavně se nedá zapomenout na zábavu po večerech ve srubu u aktivit a bangu.
Tak zase příští rok 🙂
Výsledky:
a fotogalerie.